Háčkované čepičky

Začínám mít intenzivní "rychle, všechno rychle!" pocit. Porod se očividně blíží:-)
A tak opět odkládám příspěvek o lemovací gumičce v zájmu věcí, které musím, ale opravdu musím udělat.
V těhotenství jsem háčkovala, kudy jsem chodila, u doktorky, když dítě spalo, ve vlaku, i v autě, a tak mám kolekci bohatou a různorodou a také nevyužitelnou. Pokud by se Vám nějaká líbila, napište mi, prodám je levně. Jen ty rozměry nemám ještě zapsaný, no, snad to stihnu, když  tak individuálně přeměřím. Některé jsou už teď naše oblíbené a jiné bych ráda dodělala za pomocí těch krásně přírodně zbarvených vln, co mám. Detaily napíšu do popisků.

č.1 Malý klobouček letní - bavlna

č.2 Malý klobouček ještě letnější - bavlna

Tady jsou vidět dvě barvy, které jsem použila - hořčičná a písková

č.3 Čapka letní - bavlna

č.4 Čapka letní, trochu větší a pružnější - bavlna

č.5 Čapka do chladu, větší - ovčí vlna

ráda bych jí ještě prodloužila, teď je dvouleté na špičky uší, mohu dodělat i na přání (žlutou, afrikánovou, nebo jinou)

č.6 Klobouček teplejší, menší, na zavazování - ovčí vlna

No, spíš vypadá jako čepice..

č.7 Kloboučkočapka větší - ovčí vlna

Jak je vidět, zkouším různé vzory a to často:-)

č.8 Čapka k dodělání/prodloužení - ovčí vlna

Tato je háčkovaná do spirály

č.9 Helmička:-) Menší, s ušima - Merino vlna

č.10 Čapka větší - Merino

č.11 Čapka větší, k dodělání - Merino

Naše oblíbená - svatováclavská helmice s kytičkama:-) To prodloužení jen vzadu je super praktické

Barvení vlny poprvé!

Slíbená chvála lemovací gumičky se odsouvá - vlna má teď přednost! A také už dlouho čeká na svou premiéru...

Barvila jsem podle návodů, které najdete zde a také tady. Obě stránky mi jsou skoro každodenními pomocníky a rádci na dobrodružné cestě za tajemstvím zpracování vlny.

Takže - pokus č.1 byly AFRIKÁNY - rostou nám skoro samy a jsou nádherné a voňavé. Také jim nevadí ostříhání, hned zas kvetou další poupata. Tentokrát jsem uvařila jen ty tmavé v očekávání tmavě oranžové barvy:-) Jak naivní, zvlášť, když jsem tam hodila celé květy, i s tím zeleným okvětím nebo co to je. Takže výsledek je logicky zelená + oranžová = hnědá. Ale je pěkná.

Pokus č.2 - KURKUMA - ta barví sama a úžasně! Nebylo třeba připravovat lázeň vařením kurkumy zvlášť, protože je v prášku a i když jsem měla strach, abych ji vyprala z vlny ven a dala jsem ji do látkového pytlíku na čaj, myslím, že by to šlo i bez toho.

Do obou barvících lázní jsem dala po pár lžících octa a pak jsem ho přidala i do jedné z máchacích lázní.
Tady jsou výsledky:

s bleskem

bez blesku

na přirozeném světle

Ještě jedny svrchňáčky - háčkované Merino

Ještě jsem si vzpomněla, že v okamžicích zoufalství nad nedařícím se nočníkováním mě popadlo nutkání vyrobit Ronje vlňáky, aby se teda aspoň nepařila v PULu, když už bude mít pleny do puberty.

Jenže háčkování asi není tak rychlé, jako pletení (nebo spíš já nejsem tak zdatná) a trvalo to věčnost!! Ale jsou skoro hotové, jen rozmyslet zapínání a případné zesílení v sedu, navíc pěkně pruží a nejspíš si je zvládne sundat sama.

Materiál je Merino vlna, velmi jemná, ale kupodivu se málo sráží, mnohem méně než Šumavská ovčí. Obojí jsem prala na 90°C a Šumavská krásně zfilcovatěla zatímco Merino se smrskla jen minimálně a oka jsou pořád vidět. Asi to bude chtít dát do sedu jeden z těch připravených obdélníků z minulého příspěvku.

No, tady jsou, rozměry jsou zhruba odhad podle jiným velkých svrchňáků. Spotřeba bylo méně než klubko, ale nevím přesně, protože jsem napojovala nové, háček 3,5.

Tady je vidět můj oblíbený postup - nejdříve háčkuji obdélník, pak obháčkuji vršek a spodek jako uši a nakonec obháčkuji celé, aby zmizely schody, co vznikly při ubírání. Všechno KS, jen nejkratší strany uší jsem končila pevným okem, ale není to dobrý nápad - kroutí se to.

Čas je kluzká potvora

Člověk si myslí, že si ho udělá, nebo nahradí, nějak vytvoří tím, že přeskupí činnosti, které má naplánované, ale ne. Čas plyne v nepravidelných intervalech, jakýchsi kapsách, a ty jsou těžko zachytitelné. Většinou se divíme, kam to uteklo a někdy, ale opravdu výjimečně, se v té kapse ocitneme a můžeme si užívat zdánlivě nekonečně dlouhou chvíli.
Proč tak obsáhle o čase? Protože se v posledních měsících zdá, že jsem neustále pár kroků za během času, těžko stíhám, co jsem dřív stíhala, mé největší přání je mít nějaký ten čas pro sebe a dnes večer se mi to daří! Sedím, nic nemusím a ještě se mi nechce spát - neuvěřitelné.
Toliko pro ty, co se leckdy cítí stejně a i pro ty, kteří mají organizaci svého času (a je opravdu váš?) v malíku. Stačí mít navíc jedno dítě či břicho jak sud a ta kluzká veličina uteče kamsi vpřed:-)

Ovšem díky této skvělé dlouhé chvíli mohu vystavit pár plodů neúnavného hledání minut a chvilek na šití a vymýšlení dětských oděvů. Výhoda momentální nedostatku pracovních stolů a prostoru na ně je například i v tom, že mám šicí stroj v koupelně a tudíž můžu při koupání děcka něco stihnout. Většinou si tak akorát navinu spodní nit a musím zasahovat, ale i to se počítá...

Takže, pár kousků pro případnou inspiraci, i já jsem byla často inspirována jinými, až na ty oblečky, ale to je hodně poznat na jejich nedokonalosti. No, vlastně dokonalost je asi to poslední slovo, kterým bych svoje výtvory popsala. Hlavní věci pro mě teď jsou: potřebnost, funkčnost, proveditelnost, cena a pak možná vzhled:-)

Tréningové svrchní kalhotky, do kterých se vloží buď malá vkladačka nebo čtvercovka nebo co se hodí. Materiál - PUL a vlněný úplet, na okrajích lemovací gumička

Tady je vidět trochu víc dovnitř

Vkladačky ze starého froté ručníku, vpravo obyč dvojitá, vlevo přehnutá tak, aby uprostřed měla tři vrstvy. 

Ze stejného ručníku jsou i tyto gaťky, ale jsou příliš malé (ano, výsledek nedostatečného měření před šitím:-) a tak je dostane pes.

Tomu jsou pro změnu velké.

Podivně vypadající budoucí vlňáčky ze Šumavské ovčí vlny z mého obchodu - jelikož nepletu, tak jsou háčkované a připravené na další úpravy (obháčkování jemnějším Merinem, úprava tvaru a tak). Prala jsem je na zkoušku na 90° a krásně zfilcovatěly.

Poněvadž začíná slunce pěkně připalovat, potřebujeme jemné košile s dlouhým rukávem.  Posloužilo nám staré tkané prostěradlo, které je tak opotřebované, že jemnější tkaninu bych nenašla (i za cenu těch pár míst, kde je skoro jen osnova:-) Lemováno keprovkou, která pouští barvy, takže nedoporučuju! Střih jsem vyrobila podle bundičky, která malé sedí. Teď tak dělám většinu střihů.

Tak jsem se těšila na tohle tílko z BIO bavlněného oboulíce (také bude v obchodě, nejspíš na podzim), ale pěkně nepěkně se to šije na mé starší mašince. Ani ten obnitkovací steh nepomáhá, kroutí se to a vytahává, nakonec je to o pár velikostí větší než potřebujeme... Na ty lemy jsem použila BIO bavlněné žebro, ale nemuselo být. Ušila jsem pak ještě jedno bez lemů, jen založené, a je to jednodušší a vypadá to snad i trochu líp.

Tady je detail švu - ten jsem nechala vpředu uprostřed kvůli co největšímu pohodlí, malá nespí na břiše, ale všelijak jinak se kroutí.

Důkaz toho, že využít na plenkování lze skoro vše - tohle byl starý obarvený ručník a z něj je dvouvrstvá tvarovaná vkladačka, vzadu otevřená pro případné docpání. 

Staré povlaky na polštáře = nové gatě:-)

Druhá košilka ze zmiňovaného prostěradla, tentokrát bez keprovky a s kanýrem dole.

Ocením a děkuji za připomínky a nápady na zlepšení!